Domy s téměř nulovou spotřebou energie povinně od roku 2020

Plnění evropské směrnice, která má snížit energetickou náročnost budov, sice pokulhává, Evropský parlament přesto už zvedl ruce pro její novou, propracovanější verzi. Ta nařizuje po roku 2020 stavět všechny novostavby tak, aby měly téměř nulovou spotřebou energie, a zároveň stanoví harmonogram postupných kroků. Konkrétní definici a číselnou úroveň si stanoví každý členský stát.

Konkrétně jde o novelu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU o energetické náročnosti budov, která zpřesňuje dokument z roku 2002 (2002/91/EU, Energy Performance of Buildings, zkracuje se EPBD). Byla schválena 19. května 2010 a vstoupila v platnost dnem 31. května 2010. Přesněji definuje povinnosti jednotlivých států včetně termínů plnění i sankcí. Cílem je do roku 2020 „přinutit“ členské státy Evropské unie, aby všechny budovy postavené od tohoto roku měly téměř nulovou spotřebu energie. Novela definuje také dílčí cíle: zavedení energetických standardů při rekonstrukci budov, motivaci trhu rozšířením a zveřejňováním energetických průkazů budov, zavedení pravidelných kontrol správné funkčnosti energetického vybavení budov a využití obnovitelných zdrojů v budovách.

Novela je součástí stupňujícího se boje s globálním oteplováním, bez kterého si politici nedokáží představit vládnutí.
V odborných kruzích je ale globální oteplování spíš už v agonii. Dlouhodobě se nedaří prokázat, že lidé škodí planetě i sobě, když užívají energii, vytápějí, jezdí auty na benzín, dívají se na televizi atd. Planeta prošla v minulosti několika fázemi, kdy bylo tepleji nebo naopak chladněji. I dnes míří k chladnější či teplejší budoucnosti, aniž by o tom rozhodovaly skleníkové plyny. Naléhavější je spíš problematika bezbřehého hromadění domovních odpadů nebo využívání luk a lesů pro účely výroby energetických surovin, paliv a stavebních materiálů. Právě v důsledku této činnosti může být planeta rozorána a lesy vykáceny s dalekosáhlými důsledky.
Vraťme se ale ke směrnici, kterou Česká republika má za povinnost akceptovat, ale může se sama roznodnout, jak nastavit její parametry.

Přesnou definici s stanoví každý stát

„Směrnice neposkytuje přesnější definici budovy s téměř nulovou spotřebou. Evropská unie bude od členských států pouze vyžadovat, aby spotřeba energie byla velmi nízká,“ komentovat na tiskové konferenci k tomuto tématu Ing. Jaroslav Maroušek, CSc., ředitel společnosti SEVEn Energy, s. r. o. Je ale zřejmé, že energie potřebná k provozu takové budovy měla být ve značném rozsahu pokryta z obnovitelných zdrojů, které by v optimálním případě měly být její nedílnou součástí, upřesnil J. Maroušek s tím, že konkrétní definici a číselnou úroveň stanoví každý členský stát s přihlédnutím k místním podmínkám. A dodal, že, citujme: "Budova s téměř nulovou spotřebou energie může mít například tyto parametry: spotřeba energie nejvýše na úrovni pasivního domu nebo ještě přísnější. Měrná roční potřeba tepla na vytápění by tedy měla být pro bytový dům v rozsahu 0−15 kWh/m² podlahové plochy, pro rodinný dům 0−20 kWh/m² podlahové plochy."

Spotřeba energie ≠ spotřeba energie na vytápění

Z toho plyne a v některých úřednických a poslaneckých hlavách by mohl při aplikaci směrnice do národních předpsů vzniknout dojem, že po roce 2020 se budou v ČR stavět jen domy profesora Faista z Darmstadtu, SRN, tedy pasivní domy. Je třeba říct, že EÚ ve skutečnosti požaduje téměř nulovou spotřebu veškeré provozní energie, do níž se energie z obnovitelných zdrojů počítá ze záporným znaménkem. Vůbec nic neříká o potřebě energie na vytápění, která je klíčová pro pasivní dům. Proto pasivní dům není ani nutnou, ani postačující podmínkou pro splnění směrnice EPDB2. Je důležité to říct, protože v České republice je dům profesora Faista často komunikován jako jediné možné řešení.

V Evropě a ve světě se jako mnohem efektivnější a pro bydlení vhodnější a zdravější prosazují domy, které si veškerou energii pro svůj provoz (nikoliv jen pro vytápění) samy vyrábějí z obnovitelných zdrojů, tzn. ze solárních termických a fotovoltaických panelů, přečerpáváním ze země a vzduchu, ze dřeva a biomasy (jejím spalováním úředně nedochází k oteplování atmosféry). Často tyto domy víc energie vyrobí, než spotřebují, přebytky elektřiny dodávají do veřejné sítě. Přitom tyto domy mohou být přizozeně větrány, prosluněny, kdykoliv lze otevřít okna atd.

V České republice tento koncept rozvíjí několik firem a výrobců technických zařízení a stavebních materiálů. Domy tohoto typu jsou známé jako Aktivní domy. Českým normotvůrcům by toto řešení nemělo unikat.

Přísnost i na staré budovy

Přísné podmínky budou muset plnit i již postavené budovy. Minimální energetickou náročnost budou muset splnit všechny budovy, které projdou tzv. větší rekonstrukcí. Ta je definována směrnicí variantně tak, že jde o rekonstrukci, která se buď týká více než 25 % plochy obálky budovy, nebo investičními náklady přesahuje 25 % hodnoty nemovitosti bez hodnoty pozemku.

Novela předepisuje také zavedení systému certifikace energetické náročnosti všech veřejně vlastněných budov nad 500 m², resp. 250 m² podlahové plochy, které jsou přístupné veřejnosti. V průkazu energetické náročnosti bude uvedena energetická náročnost budovy a referenční hodnoty, jako jsou minimální požadavky na energetickou náročnost. „Tyto údaje umožní vlastníkům nebo nájemcům budovy nebo ucelené části budovy porovnání a posouzení její energetické náročnosti. Certifikát bude platný maximálně deset let a vlastník jej bude muset předložit při prodeji či pronájmu budovy nebo její ucelené části,“ přibližuje Jaroslav Maroušek.

Závazné postupné kroky

Evropská unie chce naplnit novelu v několika fázích. Do 30. června 2012 členské státy oznámí Evropské komisi výsledky výpočtů nákladově optimální úrovně minimálních požadavků na energetickou náročnost. Přijetí a zveřejnění právních a správních předpisů pro soulad s články 2 až 18 se plánuje na 9. červenec 2012. Od 9. ledna 2013 bude povinné používat předpisy podle článků 2, 3, 9, 11, 12, 13, (tzn. definice, metodika a průkazy energetické náročnosti budov), 17 (nezávislí odborníci), 18 (kontrolní orgán), 20 (informace) a 27 (sankce). Předpisy týkající se technické části (články 4, 5, 6, 7, 8) a inspekce (čl. 14, 15 a 16) budou platit od 9. července 2013. Hranici minimální podlahové plochy, kde nastává povinnost zpracování a vystavení průkazů u budov vlastněných orgány veřejné moci, musí členské státy snížit z 500 m² na 250 m² do 9. července 2015. Nejpozději od roku 2015 se budou používat průkazy energetické náročnosti také na ucelené části budov. Do 31. prosince 2018 členské státy zajistí, aby nové budovy užívané a vlastněné orgány veřejné moci byly budovami s téměř nulovou spotřebou energie. A o dva roky později budou muset všechny nové budovy mít téměř nulovou spotřebu energie.

EU to nebude mít s přechodem k téměř nulové energetické spotřebě jednoduché. Klíčem bude včasné zahájení příprav a rozložení konečného stavu na postupné kroky. „Je to proto, aby změny na trhu i v kvalitě práce dodavatelů byly zahájeny co nejdříve a mohly probíhat průběžně a efektivně, bez šoků. Zatímco v uplynulých dvaceti letech se snížila energetická náročnost nových obytných budov zhruba o polovinu, následující desetiletí bude vyžadovat násobně rychlejší pokles. Do konce roku 2018 to znamená úkol velmi náročný, ale nikoliv nezvládnutelný,“ uzavírá Jaroslav Maroušek.